Víš o něčem, co by na této stránce nemělo chybět? Pak mám pro tebe dobrou zprávu - můžeš to sem jednoduše doplnit. Děkuju!

Na stránce s vkládacím formulářem prosím nezapomeň vybrat správný typ příspěvku - stačí klepnout na text se šipkou v horní části a vybrat. Budeš-li vkládat cokoliv ve Flashi, vyber prosím "Submit a video".

-->

Když jsem minule psal, že Huun-Huur-Tu jsou přátelé fúzí tuvinské lidové hudby se zcela jinými směry, nevěděl jsem ještě, že náhodou narazím na sérii dvou videí, která přibližují samé počátky jejich snah. Již na počátku 90. let totiž několikrát navštívili amerického hudebníka, jehož není třeba představovat - Franka Zappu a pokoušeli se spolupracovat s ním i ostatními přítomnými hudebníky. Přiblížit atmosféru těchto setkání Vám může také krátká reportáž (ve spodní polovině stránky).

Nutno dodat, že výsledek bych doporučil spíše sběračům kuriozit, případně velkým fanouškům některého ze zúčastněných hudebníků - kvalita je na úrovni dosti nekvalitního home videa a nezúčastněnému pozorovateli se může celkem oprávněně zdát, že se v podstatné části skoro nic neděje.

-->

Že se Huun-Huur-Tu rádi pouští do různých fúzí je dobře známo. Proto možná nepřekvapí ani jejich spolupráce na suitě Otterovy děti, kterou složil na základě “superságy” Velemira Chlebnikova současný rusky skladatel vážné hudby Vladimir Martynov.

Nemohu se zbavit dojmu, že jde o pionýrský počin, poněkud připomínající společné album Metallicy a Sanfranciského symfonického orchestru, přesto jsem našel několik velmi zajímavých pasáží a myslím, že hrdelní zpěv může být pro skladatele velmi zajímavým “nástrojem”. Jen se nemohu zbavit pocitu, že doslovné přebírání částí lidových písní možná není ta správná cesta.

-->

V Tuvě existuje několik základních tradičních stylů hrdelního zpěvu, kterých se všichni zpěváci více či méně drží. Ale Vladimir Oidupaa se odlišuje natolik, že vlastně založil další, svůj vlastní styl, který vytvořil během svých “pobytů” ve vězení, kde strávil víc než polovinu svého života.

-->

Gendos už hrál leccos, toto video ho představuje v poloze možná nejsilnější - coby tuvinského šamana.

-->

Pro srovnání Amazing Grace ještě jednou, ale úplně jinak.

-->

Tim Eriksen je vystudovaný etnomuzikolog a jeho podání písně Amazing Grace dosvědčuje, že nestudoval nadarmo.

-->

Okna Tsahan Zam je člověk, díky němuž dnes alespoň někdo “na západě” ví, že existuje nějaké Kalmycko a že se jedná o jediný region Evropy, kde je oficiálním náboženstvím buddhismus. Říká-li se, že se někdo vydal za svým snem, pak to v případě Okny platí doslova. Již od dětství ho ve snech pronásledovaly vidiny, jež ho přesvědčovaly, že se má stát interpretem národního eposu Djangar. Bránil se jim, stal se inženýrem, ale vidiny stále pokračovaly, a tak nejprve začal zpívat pro přátele a nakonec i vystupovat.

Své jediné album SHAMAN VOICES : a journey in the steppe natočil ve spolupráci s francouzským producentem Claudem Samardem, který také spravuje Oknovy zřejmě oficiální webové stránky. Oknův syrový hlas tak byl důkladně prohnán přes elektronické mašinky. Zda to bylo ku prospěchu věci, nechám na vašem uvážení. Píseň “Edjin Duun” zde najdete i v akustickém provedení, lze tedy porovnávat.

Za doplnění ještě myslím stojí odkaz na nejpodrobnější český článek o Oknovi, jehož autorem je hudební kritik a publicista Jiří Moravčík.

Yat-Kha - Orgasmatron

Píseň Orgasmatron možná znáte v originálním podání skupiny Motörhead. Albert Kuvezin, jehož hlas označil ruský kritik Artemij Troitskij za jeden ze dvou světově jedinečných (tím druhým držitelem byl Luciano Pavarotti), ale učinil z téhle písně něco úplně jiného. Možná šamanského, ale rozhodně velmi zajímavého.

-->

Vladiswar Nadishana je sibiřský multiinstrumentalista, který ovládá hru na více než 100 nástrojů. Byl by jím, i kdyby hrál pouze na nástroje, které sám vymyslel a zkonstruoval. Je totiž zároveň vynálezcem hudebních nástrojů.

Nástroj, který slyšíte v tomto videu ale není jeho výtvorem - jde o ruskou alikvotní flétnu Kalyuku, která se od “naší” koncovky liší tím, že neobsahuje žádnou dírku, kterou byste mohli zakrývat. Zvuk je ale velmi podobný.

Huun-Huur-Tu a Carmen Rizzo - Saryglarlar Maidens (z alba Eternal).

Album Eternal je nejnovějším přírůstkem do nahrávek Huun-Huur-Tu. Vyšlo v letošním roce (2009) a příznivce asi nepřekvapí, že jde opět o kolizi s elektronikou, jak už to tak u Huun-Huur-Tu v poslední době bývá. Další 4 písně z alba si můžete poslechnout přímo na oficiálních stránkách. Doporučuju zaregistrovat se jako fanoušek, protože píseň Tuvan Prayer za to podle mého názoru stojí.

-->

Egschiglen - Manduhai (z alba Zazal). Malá reklama na Cyklopuťáky Svízele Přítuly.